The Slovak Question during the Great War (a Case Study of L. Stur Slovak-Russian Society)
With the outbreak of WWI (1914-1918), the participating countries began to promote separatist movements on their own territory, which aimed to destroy the foundations of hostile multinational empires. Of particular interest to the Russian authorities were the compatriots of the Slavic peoples of Austria-Hungary, who loudly declared their desire to destroy the Habsburg Empire. One of the most active diasporas was the Czechs, who managed to meet with Nicholas II twice in the first month of the war and achieve the formation of the Czech squad. However, the Czech question, initially incorporating the Slovak one due to the ethnic and linguistic proximity, exposed significant contradictions. An active part of the Slovak political elite living in Russia opposed the formation of a single Czech-Slovak state, because they were close to the idea of Slovakia's accession to Russia. To popularize these ideas, a Slovak-Russian society named after L. Stur was established in Moscow. It received support from the outstanding Russians as well as the largest Slovak diasporas in the United States. The assistance of such important actors forced the Czechs to look for ways to resolve the conflict with the Slovaks, which undoubtedly led to the mainstreaming of the Slovak question. However, the cessions of 1915-1916 failed to resolve the conflict. Drawing on new archival sources and current historiography, the author concludes that the presence of multiple conflicts contributed to the formation of the Czech-Slovak national idea, which was free from asymmetry, and made Slovaks equal partners.
Keywords
Authors
Vedernikov Mikhail V. | Institute of Europe RAS | vishma@mail.ru |
Всего: 1
References
Айрапетов О.Р. Участие Российской империи в Первой мировой войне. 1914. М.: Кучково поле, 2014. 640 с.
Бирюков С.В. Сохранение Австро-Венгерской империи посредством федерализации в интересах ее славянских народов: утопия или упущенная возможность? // Русин. 2018. № 4 (54). С. 52-71. DOI: 10.17223/18572685/54/4
Ведерников М.В. Место России во внешнеполитической концепции Т.Г. Масарика накануне и в годы Первой мировой войны // Современная Европа. 2015. № 6 (66). С. 122-129.
Ведерников М.В. Организованное политическое движение чехов в России накануне и в годы Первой мировой войны: дис. ... канд. ист. наук. М., 2017. 277 с.
Государственный архив Российской Федерации. Ф. 63. Отделение по охранению общественной безопасности и порядка в Москве (охранное отделение) при московском градоначальнике. Оп. 50. 1917. Д. 24.
Гопта И., Гоптова Л. Чехословацкая Республика как новое государство на политической карте мира // Вишеградская Европа. Центральноевропейский журнал. 2019. № 1-2. С. 130-147.
Даниш М. Словаки и Россия // Русский сборник. Исследования по истории России. М.: Модест Колеров, 2006. Т. III. С. 38-108.
Кшинян М. «В единстве сила!». Штефаник и борьба за единство чехословацкого движения сопротивления в России в 1916-1917 годы // «Запад-Восток». Научно-практический ежегодник. 2017. № 10. С. 104-118. DOI: 10.30914/2227-6874-2017-10-104-118
Масарик Т.Г. Delenda est Austria! // Русская воля. 22.12.1916. № 8.
Мошечков П.В. Успехи и неудачи миссии Й. Дюриха и М.Р. Штефаника в России: обсуждение вопроса об отправке военнопленных во Францию // Исторический журнал: научные исследования. 2018. № 2. С. 19-28.
Серапионова Е.П. Чехословацкий корпус в России (1918-1920) // Чешско-словацкий корпус (Чехословацкий корпус). 1914-1920. Документы и материалы. Т. 2: Чехословацкие легионы и гражданская войны 1918-1920 гг. М.: Кучково поле, 2018. С. 5-28.
Фирсов Е.Ф. Словацко-русское общество памяти Людовита Штура в России и идея славянского единства // Славянский вопрос: вехи истории. М.: Институт славяноведения, 1997. С. 152-169.
Фирсов Е.Ф. Борьба за политическую ориентацию чешской и словацкой колонии в России в 1915-1917 гг.: Масарик или Дюрих // Версаль и новая Восточная Европа. М.: ИСБ, 1996. С. 111-135.
Чешско-словацкий (Чехословацкий) корпус. 1914-1920. Документы и материалы. Том 1: Чешско-словацкие воинские формирования в России. 1914-1917 гг. М.: Новалис, 2013. 1048 с.
Čechoslovak. č. 28. 23.12.1915 (04.01.1916).
Čechoslovak. č. 32. 23.1.1916 (05.02.1916).
Čechoslovak. č. 33. 5.5.1916 (18.05.1916)
Holotík L. Štefánikovská legenda a vznik ČSR. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1958. 513 s.
Jesenský J. Cestou k slobode. Martin: Matica slovenská, 1936. 280 s.
Konečný S. Náčrt dejín karpatských rusínov. Prešov, 2015. 226 s.
Kováč D. Muži deklarácie. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 1991. 222 s.
Markovič I. Slováci v zahraničnej revolúcii. Praha: Náákl. Pamáátnííku odboje, 1923. 102 s.
Za svobodu. Obrazkova kronika csl. revolucniho hnuti na Rusi 1914-1920. I. díl. Praha, 1925. 841 s.
Papoušek J. Masaryk a naše revoluční hnutí v Rusku. Praha: Svaz národního osvobození, 1925. 32 s.
Pekník M. K slovensko-českým vzťahom pred vznikom Česko-Slovenska // Slováci v československých légiách (1914-1917-1920). Bratislava: Veda, 2018. 78 s.
Pichlík K. Zahraniční odboj 1914-1918 bez legend. Praha: Svoboda, 1968. 504 s.
Sidor K. Slováci v zahraničnom odboji. Bratislava, 1928. 264 s.
Slovenské a české krajanské hnitie v USA (do roku 1918). Prešov: Universum, 2014. 137 s.
Šteidler F. Česloslovenské hnutí na Rusi. Informační přehled. Praha: Knihovna Památníku odboje, 1921. 112 s.
Vojenský ústřední archiv (VÚA). Fond Odbočka ČSNR v Rusku - 1917-1919. Karton 77. Spisy neevidované, chronologicky řazené. Osobní korespondence Dr. Ivana Markoviče.